Svaz českého leteckého průmyslu a jeho priority

9. května 2012 Letecký průmysl patří mezi prioritní průmyslové odvětví v České republice. Dlouhodobě produkuje nadprůměrnou přidanou hodnotu, je jednoznačně na špici ve výdajích na vědu a výzkum v celém zpracovatelském průmyslu a je plně exportním odvětvím.

Českým společnostem se po mnoha letech ekonomického propadu podařilo dosáhnout důležitých úspěchů a český letecký průmysl tak dostal šanci vybudovat si stabilní pozici v mezinárodní výrobní a dodavatelské síti, zvýšit svou prestiž a nabýt nové know-how i schopnosti. Vzestup tohoto odvětví může přispět ke splnění strategických cílů vlády v oblasti exportní politiky i konkurenceschopnosti.

Dobré jméno českého leteckého průmyslu potvrzuje i zájem zahraničních partnerů a zákazníků o uzavírání nových kontraktů, české společnosti však naráží na překážky, které jim brání v bezproblémové realizaci stávajících zakázek a nutí je dokonce odmítat nové nabídky.

Mezi největší současné slabiny leteckého průmyslu v České republice patří nedostatek kvalifikované pracovní síly a vývojových a výrobních kapacit. Tyto mezery je nutné rychle zaplnit, aby se v České republice vytvořily podmínky nejen pro snadnější realizaci stávajících výrobních projektů a projektů, které jsou ve fázi vývoje, ale i pro získávání nových projektů, které umožní využít získané schopnosti.

Společnosti, působící v českém leteckém průmyslu, proto v červnu roku 2011 založily Svaz českého leteckého průmyslu (dále jen SČLP), jako reakci na změny, kterými právě prochází globální letecký průmysl, a potřebu zlepšit podmínky v tomto odvětví. SČLP si klade za úkol vytvořit silný letecký průmysl, schopný obstát v konkurenci na světové úrovni. Základním cílem SČLP je zdvojnásobení tržeb jeho členů do roku 2018. Mezi 19 členy Svazu proto jsou velcí letečtí výrobci, střední podniky a vysoké školy, kteří spolupracují na zvyšování konkurenceschopnosti České republiky v oblasti letectví.

SČLP se již aktivně pustil do řešení jednoho z palčivých problémů technických odvětví – problematiky vzdělávání. Zpracoval podrobnou analýzu poptávky firem i nabídky škol na dalších 10 let a ve spolupráci s MŠMT a školami činí kroky ke zlepšení situace v leteckém vzdělávání.

Mezi strategické cíle SČLP patří:

1. Rozvíjet výrobní spolupráci a zvyšování know-how

2. Řešit problematiku vzdělávání a zajistit dostatek kvalifikované pracovní síly

3. Zajistit podporu leteckého průmyslu na úrovni světových standardů

4. Posilovat konkurenceschopnost českého leteckého průmyslu

Podpora leteckého průmyslu

Mezi hlavní témata SČLP patří zlepšení podmínek podnikání. České společnosti, působící v leteckém průmyslu, nemají nouzi o nabídky ze zahraničí, ale je pro ně obtížné plnit podmínky zahraničních partnerů, získat dostatek výrobních kapacit a někdy proto musí nabídky odmítat. České letecké společnosti jsou navíc oproti zahraničním firmám znevýhodněny výší státní podpory.

Pro velké firmy je angažovanost ve vývojových projektech, spojených současně s novými technologiemi, velmi finančně náročná. Jejich výrobní kapacity – dodavatele – navíc tvoří malé a střední firmy, které sice spoluprací na leteckých projektech mohou získat kontrakty na mnoho let a významně zvýšit výrobu, ale jejich rozvoj je limitován výší investice do nových strojů. Když české dodavatelské firmy nedokáží splnit výrobní požadavky, významná část plánované (tj. „již kontrahované“) výroby velkých leteckých firem bude vyvezena do zahraničí, ačkoliv by mohla zůstat v České republice.

Pro investice, nutné pro rozvoj českého leteckého průmyslu, je proto zásadní státní politika podpory průmyslu. Její uplatňování má však z pohledu SČLP několik slabin. Aby byla co nejefektivnější, navrhujeme ošetřit státní podporu následujícím způsobem:

SČLP prosazuje změny ve finanční podpoře/grantové politice, založené na čtyřech principech:

1. Princip hodnocení dle společensky prospěšných kritérií (vytvořená přidaná hodnota, export, pracovní místa, placené daně, příliv know-how)

2. Princip garance podpory (udělení podpory je nárokovatelné po splnění jednoznačně stanovených podmínek)

3. Princip zpětného postihu (vrácení poskytnutých prostředků při nedodržení deklarovaných přínosů)

4. Princip časové flexibility při přidělování a čerpání finančních prostředků

Při udělování grantů dále SČLP předpokládá nestrannost vůči všem subjektům, které splňují kritéria pro získání státní podpory, a to nejen v oblasti vývoje, ale například i propagace.

SČLP věří, že tyto principy mohou výrazně přispět k transparentnosti rozhodovacího procesu a k efektivnímu, dostatečně flexibilnímu využívání státních prostředků. Chce, aby se vnímání veřejné podpory posunulo a místo jako na utracené výdaje se na podporu začalo nahlížet jako na investici.

Napsat komentář