Rozvoj leteckého průmyslu brzdí nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců

Ladislav ŠimekJedním z nejvíce limitujících faktorů pro další rozvoj českého leteckého průmyslu, který zažívá v posledních letech značný boom,je nedostatek kvalifikovaných odborníků na všech úrovních. Podle prezidenta Svazu českého leteckého průmyslu Ing. Ladislava Šimka, který je zároveň generálním ředitelem společnosti Aero Vodochody, se i proto svaz hodně zaměřuje na spolupráci s celou řadou vysokých a středních škol či odborných učilišť.

„Můžete nejprve představit Svaz českého leteckého průmyslu, kolik má nyní členů a jaká je jeho činnost?“

„Svaz českého leteckého průmyslu byl založen v červnu 2011, zakládajícími členy tehdy bylo devět firem. Dnes má 28 členů, z toho je 22 firem, čtyři vysoké školy a dva instituty. Cílem svazu je především rozvíjet český letecký průmysl a posilovat jeho konkurenceschop­nost. Dále pomáhá českým firmám prosadit se na zahraničních trzích, cílem je samozřejmě také vzájemná spolupráce členů svazu a v neposlední řadě i řešení problematiky lidských zdrojů, která je v naší vlasti poměrně omezujícím faktorem. Pokud český letecký průmysl roste v posledních letech zhruba o 15 procent ročně, je jedním z výrazně limitujících faktorů dalšího růstu počet kvalifikovaných pracovníků, kteří v leteckém průmyslu pracují nebo mohou pracovat. Vidíte, že cílů není nijak mnoho, svaz má jasně zaměřené poslání, neklademe si desítky nebo stovky cílů, jsme zaměřeni na dvě hlavní oblasti – rozvoj spolupráce a rozvoj lidských zdrojů.“

„Pokud váš svaz sdružuje 22 firem, kolik je vůbec na českém trhu společností zabývajících se leteckým průmyslem?

„Na to není jednoduchá odpověď, protože většina firem se zabývá leteckou i neleteckou výrobou. Pokud jde konkrétně o členy našeho svazu, tak u nich se podíl produkce pro letecký průmysl pohybuje průměrně kolem 75 procent. Zbylých zhruba 25 procent tvoří ostatní tržby. Nicméně na českém trhu existují desítky dalších firem, které se leteckým průmyslem v různém rozsahu také zabývají. Nelze ale přesně říci, jaký poměr u nich tvoří produkce pro letecký průmysl, neexistují žádné přesné statistiky.“

„Už jste zmínil, že český letecký průmysl zažívá v poslední době významný boom. Co je jeho příčinou?“

„Tahouny světového leteckého průmyslu jsou dvě společnosti – Airbus a Boeing. Tyto firmy mají zpravidla objednávky na pět let dopředu a hlavní platformy těchto dvou firem představují tak významnou část leteckého průmyslu, že tyto dvě firmy svým růstem táhnou celý světový letecký průmysl. Český letecký průmysl se ve světě prosazuje díky své konkurenceschop­nosti, prosazuje se díky tomu, že se umíme integrovat v rámci dodavatelských řetězců největších světových firem na straně jedné a na straně druhé máme určité konkurenční výhody. Zmínit můžeme například to, že jsme v nákladově nižší oblasti než třeba firmy německé, francouzské či britské, na druhou stranu máme stoleté zkušenosti s leteckou výrobou a jsme schopni vyrábět v nejvyšší kvalitě. Zároveň jsme schopni nabídnout plnou škálu činností, které se v rámci leteckých projektů realizují, tedy od vývoje přes přípravu výroby až po výrobu samotnou a poprodejní servis.“

„Co český letecký průmysl nejvíce trápí?“

„Už jsem zmínil nedostatek kvalifikovaných odborníků, který nyní řešíme ve spolupráci se školami na všech úrovních, zejména na úrovni učňovského školství, středních škol a vysokých škol, máme tady i spoustu dalších aktivit, kde se vytváří spolupráce na úrovni žák – firma případně škola – firma. Problém není pouze v tom mít dostatek žáků, ale mít také dostatek žáků na požadované odborné úrovni, tedy jak po stránce znalostí tak například i po stránce komunikační včetně znalosti angličtiny.“

„S jakými školami spolupracuje konkrétně Aero Vodochody?“

„V obecné rovině spolupracujeme se všemi členskými vysokými školami našeho svazu, tedy zejména s ČVUT Praha, dále s Vysokou školou obchodní v Praze, Univerzitou obrany a VUT Brno“.

„Co můžete studentům či učňům nabídnout?“

„Středoškolákům či učňům nabízíme určité drobné stipendium a spolupráci v tom smyslu, že jim umožníme získat kontakt s praxí. Na oplátku se vzájemně domlouváme na jejich budoucím pracovním uplatnění u nás ve společnosti. Oni získají určitou relativně slušnou stabilitu svého budoucího zaměstnání a my získáme předpoklad, že budeme mít nové zaměstnance. V případě vysokoškoláků je to trochu jiné, tam existují různé programy metodiků a oponentů bakalářských a diplomových prací a spolupráce na této úrovni. Je spousta akcí, kterými podporujeme školy.“

„Pokud se zeptám konkrétně na Aero, je u vás problém s nedostatkem kvalifikovaných zaměstnanců stejný jako jinde, nebo jste v něčem specifičtí?

„Myslím si, že je to velmi podobné všude napříč všemi firmami. U nás sháníme různé profese od leteckých mechaniků až po designery a konstruktéry. Možná je u nás širší škála profesí, které sháníme, než u firmy, která se zabývá pouze výrobou jednotlivých dílů. Firma, která se zabývá výrobou jednotlivých dílů, bude určitě postrádat programátory v oblasti CNC, technology a výrobní dělníky jako například obráběče, u nás je ta škála širší. Sháníme průběžně nýtaře, sháníme letecké mechaniky a další profese.“

„V jakých profesích je nesložitější sehnat kvalifikované odborníky?“

„Tak například pokud jde o zmíněný inženýring, to je profese, v rámci které pracuje pro celé ČR méně než sto lidí na vyspělé úrovni konstrukce leteckých struktur. Tam získat jednoho člověka za měsíc je velký úspěch. To je taková velmi specifická oblast.“

„Z loňských výsledků členských firem svazu vyplývá, že se českým firmám rovněž zvyšuje export. Ve kterých zemích se vám daří nejvíce prosazovat?“

„V tomto směru asi nemohu mluvit za celý letecký průmysl, ale pouze za Aero. U nás se zejména u nových programů jedná například o Brazílii, v případě Airbusu exportujeme do Itálie, ale to jsou většinou programy, které se realizují v dalších evropských zemí v rámci dodávek pro výrobu letadel Airbus řady 320. Například Brazílie je pro nás nový trh, máme také několik nových trhů ve vojenské oblasti, daří se nám pronikat na nové trhy s programem L39.“

„Jak se českého leteckého průmyslu dotklo embargo pro obchodování s Ruskem?“

„Aero rozvíjelo spolupráci s Ruskem, ta byla na zatím relativně nízké nicméně velmi perspektivní úrovni, bohužel se díky embargu zastavila. V tuto chvíli nemáme žádné další projekty spolupráce s Ruskem a čekáme na to, co bude dál. Samozřejmě jsou firmy, které byly na ruský trh orientovány mnohem více a mají větší problémy.“

„Jak se u nás daří výrobě samotných letadel?“

„Výroba letadel jako finálního produktu rozhodně není tou hlavní náplní českého leteckého průmyslu. Představuje relativně malou část. Finálními produkty jsou prakticky jen letadla L410 společnosti Aircraft Industries, řada firem pak vyrábí ultralighty, v tom je ČR světovou velmocí. My v současné době připravujeme výrobu L39 nové generace, to by znamenalo další finální produkt. Nicméně těžiště českého leteckého průmyslu je ve spolupráci v rámci programu pro Airbus, Boeing či další firmy.“

„Jaký je u Aera podíl mezi vojenskými a civilními programy?

„Když to uvedu na podílu jednotlivých divizí, tak divize vojenských programů představovala loni u nás zhruba 20 procent tržeb. Nicméně z 80 procent našich dalších programů polovinu tvoří další vojenské programy. Druhá polovina jsou ryze civilní programy.“

„Jak hodnotíte spolupráci se státem, zejména různé pobídky, které jsou k dispozici?“

„Snažíme se využít prostoru, které systém pobídek nabízí, nicméně si myslím, že organizace pobídek a pobídky samotné jsou velmi nešťastné. Není to však záležitost ČR, ale pravidel definovaných Evropskou unií. Myslím si, že se jedná o neefektivní rozdělování prostředků, primární problém není ve výši prostředků, ale spíše ve zmatečných a nelogických a kontraproduktivních podmínkách, které systém má.“

„V čem konkrétně?“

„Například v tom, že se podporuje výzkum, ale nepodporuje se to, abyste skutečně něco vyzkoumalo. Všechno se zaštiťuje hesly výzkum a vývoj, ale v zásadě nikomu nejde o to, zda se skutečně něco vymyslí či vyvine. Jde o to, abyste správným způsobem utratily peníze. V mnoha případech je nějaký výsledek nežádoucím produktem. Ale znovu opakuji, je to díky podmínkám nastaveným na půdě evropských institucí.“

„Jaké jsou klíčové akce pro prezentaci českého leteckého průmyslu v zahraničí?“

„Nejvýznamnější akce z hlediska výstav je každoroční přehlídka ve Velké Británii v sudých letech respektive v Paříži v lichých letech. Český letecký průmysl se dále prezentuje například v Rusku či v Německu a dále na vybraných akcích menšího významu. Letos se nám podařilo zorganizovat společnou expozici v Paříži, kde jsme ve spolupráci s MPO zařídili zřejmě nejlepší formu prezentace českého leteckého průmyslu za poslední roky.

Česká stopa na Aerosalonu v Paříži

Ve dnech 15. až 21. června 2015 se uskutečnila letošní nejvýznamnější evropská letecká akce – International Paris Air Show 2015. Česká účast měla letos podobu společné prezentace celé České republiky v tzv. českém pavilonu, kde vystavovaly společně firmy sdružené ve Svazu českého leteckého průmyslu (SČLP) i Asociace leteckých výrobců (ALV). Společná prezentace se uskutečnila díky koordinaci s MPO, které zahrnulo Paříž do tzv. oficiálních účastí na rok 20015, což znamená, že MPO akci finančně podpořilo. Ze svazových firem mělo největší zastoupení Aero Vodochody společně s firmou LOM Praha a „lead motivem“ jejich prezentace byl letoun L-39 NG. Dále v pavilonu měly přímé zastoupení firmy Jihlavan a Speel Praha a za ALV společnosti Aircradft Industries, Jihostroj, SEKO, Mesit Přístroje, Aero Trade a PBS Velká Bíteš. V pavilonu se samozřejmě prezentovalo společně s agenturou CzechInvest také MPO a své zastoupení měly i SČLP a ALV. Jako součást doprovodného programu se konala panelová diskuse s názvem „Improving position of smaller European aerospace industries“, jejímž cílem bylo upozornit na pozici leteckého průmyslu menších evropských států. Diskuse se zúčastnili zástupci leteckých asociací Finska, Norska a dalších zemí a jedním z výstupů bylo podtržení důležitosti koordinace a spolupráce mezi jednotlivými zeměmi.

Český letecký průmysl má za sebou velmi dobrý rok

Celkový obrat 22 firem sdružených ve Svazu českého leteckého průmyslu (SČLP) dosáhl v roce 2014 výše 13,5 miliardy Kč. Celkový export všech členů byl 10,5 miliardy Kč. Tyto dva nejvýznamnější ukazatele potvrzují, že rok 2014 byl rokem oživení průmyslové výroby. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků leteckého průmyslu za loňský rok. V porovnání s předchozím rokem narostly tržby členů o celých 15 procent, export pak dokonce o 19 procent. Společně s růstem tržeb a exportu rostly i investice jednotlivých firem do výzkumu a vývoje a majetku – celkem členské firmy investovaly v roce 2014 dvě miliardy Kč s tím, že meziroční nárůst investic byl dokonce 87,3 procenta. Počet zaměstnanců firem sdružených v SČLP se meziročně zvýšil o 13,1 procenta. Nově svaz v roce 2014 reprezentoval 6 431 zaměstnanců, z toho 4 777 zaměstnanců bylo zařazeno přímo v letecké výrobě, což činí procentní nárůst celých 14,3 procenta oproti roku 2013. Za pozitivní věc lze považovat další zvýšení vzájemných tržeb mezi jednotlivými členy svazu, které v roce 2014 již přesáhly 0,5 miliardy Kč.

Napsat komentář