Český letecký průmysl chce uspět na všech světových stranách

Největšími výhodami českého leteckého průmyslu jsou jeho diverzita a schopnost naplnit potřeby a požadavky zákazníků jak ze západního, tak z východního trhu, padlo v panelové diskusi, která se uskutečnila ve středu 14. března 2018 na půdě Ministerstva průmyslu a obchodu. Setkání nazvané Letecký průmysl – Západ vs. Východ zorganizoval Svaz českého leteckého průmyslu a vystoupili na něm jak zástupci ministerstva průmyslu a ministerstva obrany, tak předních českých leteckých firem.


Panelovou diskusi hostil velký zasedací sál Ministerstva průmyslu a obchodu v Praze Na Františku

„Česká republika je jednou z mála zemí, které si uchovaly schopnost vyvíjet a vyrábět celé portfolio leteckých výrobků, letadlo, motor, vrtule a tím spojeného příslušenství a služeb. Náš letecký průmysl disponuje potřebným technologickým zázemím, které je srovnatelné s jinými vyspělými leteckými zeměmi, je neustále modernizováno a také je přímo navázáno na vědu a výzkum. Právě tato komplexnost je vysokou přidanou hodnotou tohoto sektoru,“ zahájil setkání náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

Panel první: Průmyslová spolupráce je příležitostí i pro menší firmy

V první části se Giuseppe Giordo, prezident společnosti AERO Vodochody AEROSPACE, Tomáš Kopečný, ředitel Odboru pro průmyslovou spolupráci Ministerstva obrany ČR a Alice Undusová, výkonná ředitelka SČLP, zabývali jak vnímáním leteckého průmyslu bývalého východního bloku v západních státech, možnostmi spolupráce, i výhledem do dalších let.

První panelisté – zleva Alice Undusová (SČLP), Tomáš Kopečný (ministerstvo obrany), Giuseppe Giordo (Aero Vodochody) s tlumočníkem

Giuseppe Giordo mohl díky svým zkušenostem z mnohaletého působení v leteckých společnostech v Evropě i USA popsat vnímání leteckého průmyslu východního bloku z pohledu západního světa: „V době, kdy jsem začínal pracovat v leteckém průmyslu, pro nás nebyla tato část světa partnerem, a to nejen z politických důvodů, ale i proto, že jsme neměli přesnou představu o tom, na jaké technologické úrovni zdejší letecký průmysl je. Pro nás to byly nepřátelské země. Po revoluci zde začala působit řada amerických firem, ale například angažmá Boeingu v Aeru je podle mě příkladem špatného přístupu, protože pro Boeing to byla pouze cesta, jak zde prodat své výrobky. Naopak například GE se podařilo využít místní schopnosti a kapacity a dále je rozvíjet.“

O zahraničních investicích hovořil i Tomáš Kopečný, který načrtl tři cesty, jak ministerstvo obrany podporuje české firmy na mezinárodním trhu. Kromě mezivládní spolupráce jsou to i organizace cest českých firem do zahraničí nebo naopak zástupců potenciálních zákazníků po českých fabrikách, nebo podpora účasti na zahraničních veletrzích. Zároveň popsal, v jaké fázi se nachází jednání o předinvestičním screeningu, kterým chce Evropská unie předejít rizikovým investicím do firem působících ve strategických odvětvích, které by mohly ohrozit bezpečí členských států. „Naším cílem je, abychom udrželi bezpečí České republiky, ale zároveň abychom stále vysílali signál, že jsou zde zahraniční investice vítány,“ vysvětlil Kopečný.

VIDEO: Podívejte se na záznam 1. bloku diskuse:

Diskuse se točila i kolem dalších možností podpory českých firem při získávání nových zakázek. Jednou z nich je průmyslová spolupráce. „U každé větší zakázky, která míří do armády České republiky, vyžadujeme po dodávajícím státu, respektive dodavatelské firmě, aby v rámci zakázky pro českou armádu v maximální možné míře spolupracovala i s českými firmami. A pokud jsou to technologie a schopnosti, které české firmy nemají, aby je to ta dodavatelská firma naučila a tak bylo možné, aby byl celý životní cyklus toho produktu zajištěný na území České republiky.“ Průmyslová spolupráce tak může přinést i malým a středním společnostem z ČR možnost dodávat přímo pro finální výrobce a velké světové letecké hráče.

Budeme muset zvyšovat technologické schopnosti

Pro budoucí vývoj českého leteckého průmyslu bude důležité, jak se budou vyvíjet jednání o možném společném evropském rozpočtu na obranu. „Naší šancí je se profilovat jako západní země, která ale umí komunikovat s těmi východními zeměmi. A tím teď nemyslím, jen východ Evropy, ale hlavně celou Asii a také země z Afriky a Jižní Ameriky. Naopak, soustředit se jen na Evropu by podle mě byla chyba,“ popsal Giordo. „Musíme si také vybrat, do jakých technologických oblastí budeme investovat, protože nemůžeme investovat do všech, je jich příliš mnoho. Naše konkurenceschopnost tkví v kombinaci vysoké technologické úrovně a nízké ceny práce. Ale cena práce poroste a naší jedinou šancí, jak si udržet konkurenceschopnost, je zvyšovat svoje technologické schopnosti. To, jak se nám bude dařit, závisí i na objemu peněz, které do tohoto technologického rozvoje bude Česká republika ochotna investovat,“ dodal.

Důležitost státní podpory pro budoucnost českého leteckého průmyslu zdůraznila i Alice Undusová: „Pokud bude fungovat státní podpora pro exportéry a rozumná ochrana před spekulativními investicemi do českých firem, můžeme si udržet diverzitu, která je jednou z velkých předností letecké výroby u nás.“ Ve velkých zakázkách české firmy soutěží s firmami ze států, které jsou mnohonásobně větší a navíc mají tradici v prosazování zájmů svého průmyslu. Stabilní podpora české vlády může pomoci českým firmám častěji uspět ve velkých projektech a tak letecký průmysl dále rozvíjet.

Panel druhý: Čína i Indie mají velký zájem rozvíjet obecné letectví

Ve druhém panelu diskutovali Pavel Trubačík z firmy Ray Service ze Starého města, která se zabývá zejména výrobou kabelových svazků, a Rudolf Klepáček, vedoucí Oddělení řízení programů exportu, průřezových a specializovaných exportních služeb Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Krátkým rozhovorem po telefonu z Číny se připojil také Jan Fridrich z Letecké amatérské asociace ČR (LAA ČR).

Panelisté ve 2. bloku – Pavel Trubačík (Ray Service) a Rudolf Klepáček (MPO)

Druhý panel se zaměřil více na konkrétní zkušenosti z exportu do jednotlivých zemí. Díky rozhovoru s Janem Fridrichem dostala velký prostor Čína, která nabízí pro české firmy mnoho možností. Rozvoj potenciálu čínského trhu je podmíněný dvěma věcmi. Jednou je otevření spodního vzdušného prostoru, který by umožnil větší rozvoj hlavně pro všeobecné letectví, protože soukromé letectví tady v Číně prakticky není. Tou druhou je zrušení omezení pro všechna letadla a vrtulníky, které spadají pro evropskou agenturu EASA, protože tam dosud není podepsána bilaterální dohoda mezi Evropou a Čínou,“ popsal Fridrich.

I přesto jsou ale možnosti pro české firmy již teď. Pavel Trubačík upozornil, že Čína vyvíjí a vyrábí i celou řadu vlastních letadel. Firmy, které dnes dodávají třeba Airbusu, se tak mohou ucházet o dodávky i na podobně velká letadla vyráběná v Číně. Není to však jediná cesta. Jak vysvětlil Fridrich, možnosti spolupráce jsou hlavně v oblasti malých a lehkých letadel, která nejsou kontrolovaná agenturou EASA. V této oblasti také máme uzavřeny bilaterální dohody, ultralehká letadla tedy mohou být z České republiky legálně exportována do Číny a také se tak děje.

Dalším státem, který má velký zájem rozvíjet obecné letectví, je Indie. Ray Service zde před nedávnem uzavřel joint venture s místní firmou. „Podnikatelské podnebí v Indii je výrazně lépe nakloněno zahraničním investicím a další výhodou, kterou určitě ocení malé a střední firmy, je, že je zde jedním z úředních jazyků angličtina. Jednotlivé provincie navíc letectví velmi podporují,“ vypočítal Pavel Trubačík výhody, proč se pokusit zahájit spolupráci právě s touto zemí.

Příležitosti pro české firmy jsou i na středním východě, v jihovýchodní Asii či Africe

Ray Service ovšem počátkem března 2018 uzavřel joint venture i v Rijádu v Saudské Arábii. O tomto regionu mluvil i prezident Aera Giuseppe Giordo, který se před několika měsíci stal členem představenstva tamní firmy SAMI (Saudi Arabian Military Industries). Po USA a Číně je Saudská Arábie zemí s třetími největšími investicemi do obranného průmyslu. Historicky byla hodně navázána na americký vojenský průmysl, ale nyní hledá i nové partnery. Navíc navázání vztahů se Saudskou Arábií může českým firmám otevřít dveře i do dalších zemí v regionu,“ vysvětlil Giordo.

VIDEO: Podívejte se na záznam 2. bloku diskuse:

Trubačík jeho slova potvrdil a dodal, že zatímco na západě už jsou dodavatelské řetězce stabilizované, země jako Saudská Arábie nebo Indie chtějí vyrábět letouny, ale nemají na to potřebné schopnosti a tak budují spolupráci s firmami, které tyto technologie mají. Kromě výroby letounů jde například i o stavbu letišť. Z asijských zemí mají české letecké firmy dobré zkušenosti ještě s Japonskem či Singapurem, úspěchy slaví i v některých zemích v Africe, v poslední době je to například instalace letového trenažéru pro L-39 v Etiopii či projekt rekonstrukce letišť v Senegalu.

Diskuse se stočila i ke konkrétní podobě podpory ze strany státu. Na výtky k některým zástupcům agentury CzechTrade načrtl Rudolf Klepáček proces, kterým se nyní snaží tato pod ministerstvo průmyslu spadající agentura zlepšit své zastoupení. Vysvětlil také, proč MPO podporuje každý rok jen některé vybrané veletrhy. Pavel Trubačík následně popsal vlastní zkušenost, že i přes absenci národního stánku dokázali čeští diplomaté a zástupci ministerstev jeho firmě na zahraničním veletrhu významně pomoci při jednání s možnými obchodními partnery. „Díky takové podpoře ze strany státu, přítomnosti náměstka ministra nebo dokonce ministra, jsou potom české firmy na jednání mnohem víc slyšet,“ řekl Trubačík.

Panel třetí: Pro český letecký průmysl je výhodné být součástí EU

Ve třetím bloku hovořili náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl, Milan Šlapák z GE Aviation Czech a Radek Filip ze společnosti Zall Jihlavan Airplanes, která je od loňského roku se 70 % vlastněna čínskými investory.

Panelisté ve 3. bloku – zleva Milan Šlapák (GE Aviation Czech), Vladimír Bärtl (MPO) a Radek Filip (Zall Jihlavan Airplanes)

V debatě se zaměřili na letecký export v rámci Evropské unii a Milan Šlapák hned zpočátku shrnul hlavní výhody členství v EU: „Z hlediska byznysu je tím nejdůležitějším volný pohyb osob a materiálu. Když jsem nastoupil do GE a začal jezdit na služební cesty, ještě byly pasové kontroly na hranicích, někdy znamenaly zdržení v řádu minut, ale někdy i v řádu hodin. A to platí i pro pohyb zboží. Ať již posílám materiál, tedy hotový výrobek, ven, nebo přijímám materiál od našich dodavatelů, pokud jsou mimo Česko, tak clení nebo neclení dělá velký rozdíl v rámci řízení našeho dodavatelského řetězce.“

Samotná firma GE Aviation Czech nemá ve Velké Británii obchodní zájmy, dopady Brexitu na ni tak budou nejspíše jen administrativní. Skupina GE Aviation má ale ve Spojeném království několik závodů a řadu zákazníků, péče o něž bude po odchodu Británie z Evropské unie komplikovanější. Zall Jihlavan Airplanes do Velké Británie dodává a Brexit tak určitě pocítí. „Dotknou se nás celní procedury, kterým jsme už trochu odvykli, zvýší se náklady, protože nejspíš budeme potřebovat nové zaměstnance, a ztíží se nám obchodní styk. Na druhou stranu, pokud jde například o certifikace letadel, tak již nyní má každý členský stát EU svůj národní úřad civilního letectví, který určuje svoje pravidla,“ popsal Filip.

„Z hlediska českého průmyslu obecně je odchod Velké Británie ztrátou velkého a významného státu, který podobně jako my prosazoval další prohloubení volného vnitřního trhu a odstraňování bariér. Británie je pro nás také významným exportním odbytištěm. Ještě vidím riziko v tom, že Velká Británie částečně ztratí důvěru investorů s ohledem na přístup na společný trh, to už můžeme cítit teď,“ vyjádřil se k tématu Brexitu Vladimír Bärtl a zároveň varoval před zvažováním odchodu České republiky z EU. „Kromě přímých obchodních dopadů je ještě nutné zmínit, že pod hlavičkou Bruselu běží různé vývojové projekty, jako je CleanSky nebo Horizon 2020, a pro Velkou Británii teď bud velmi těžké se těchto projektů zúčastnit,“ dodal Šlapák. V otázce přijetí Eura ale již diskutující neměli vyhraněný názor.

Buďme otevřeni investicím, ale nebuďme naivní

Jedním z důležitých rozměrů zahraniční spolupráce a vývozu je ten etický. V posledních letech jsme viděli změnu zaměření zahraniční politiky ČR, která nyní hodně cílí na budování ekonomických vazeb. To s sebou ale může přinášet rizika. „Ačkoliv jsme stále proinvestiční a investice ze zahraničí do ČR vnímáme pozitivně, tak zároveň musíme být připraveni na to, že někteří zájemci o investice nejsou motivováni tržně, ale jsou dotováni svými vládami a ten motiv může být jiný. Takže je potřeba být otevřený investicím, ale zároveň ne naivní,“ osvětlil postoj MPO náměstek Bärtl.

VIDEO: Podívejte se na záznam 3. bloku diskuse:

Jednou z takto problematických zemí může být Čína. Přesto je ale pro český letecký průmysl důležitým trhem. „Navzdory tomu, že pro minulou vládu byl rozvoj vztahů z Čínou jednou z důležitých politik, tvořil v roce 2013 vývoz ČR do Číny asi 1,6 % vývozu do EU a v roce 2017 byl tento poměr stejný. Tamní trh je ale obrovský a přináší českým firmám mnoho možností. Určitě je potřeba, aby pokračoval projekt AZ řešení pro Čínu, dále prosazujeme i certifikaci L-410. Pokud jde o aktivity LAA, SČLP, ALV, projekty ekonomické diplomacie pořádané ve spolupráci s naší ambasádou, se zahraničními kancelářemi CzechTrade a s generálními konzuláty, které po Číně máme, jsou velice sladěné a nesou svoje ovoce,“ vyjmenoval Bärtl.

Poslední dotaz padl na budoucnost motoru ATP vyvíjeného v GE Aviation Czech. „Když před dvěma roky začala intenzivní jednání s českou vládou a CzechInvestem, tak jsem viděl analýzy, které říkaly, že projekt ATP bude mít při plné sériové výrobě dopad na českou ekonomiku až 2 % HDP,“ popsal Milan Šlapák. „GE Aviation má tržby 27 miliard dolarů a naším interním cílem, tedy cílem divize GE Aviation Turboprops, je dosáhnout až 1 miliardy dolarů.“ Projekt ATP tak nejspíš výrazně přepíše statistiky českého exportu.

Tereza Vrublová
Foto a video: Cumulus media s.r.o.

Napsat komentář